Island
Island je stát na stejnojmenném ostrově v severní části Atlantského Oceánu. Jeho hlavní město je Reykjavík a řadí se mezi evropské státy.
Historie
Prvními obyvateli Islandu byli pravděpodobně Norové a Keltové (irští a skotští), kteří přicházeli na Island koncem 9. a v 10. století. Vikinští náčelníci zakládali tzv. „thingy“, což byly místní sněmy, které veřejně urovnávaly spory a konflikty mezi osadníky. Kolem roku 930 byl založen Althing a tento národní sněm můžeme pokládat za nejstarší evropský parlament. Jeho rozhodnutím bylo v letech 999-1000 přijato křesťanství. Ve 13. století se islandští náčelníci podrobili norské nadvládě, v roce 1380 se Island společně s Norskem dostal pod nadvládu Dánska a poté následovalo dlouhé období hospodářského úpadku. Až v roce 1874 byla dosažena autonomie.
Následky výbuchu sopky Askja v roce 1875 zničily islandskou ekonomiku a způsobily velký hladomor. Během následujících 25 let 20% obyvatelstva Islandu emigrovalo, hlavně do Kanady a Spojených Států.
Poté se hospodářská situace země se začala pomalu zlepšovat
1. prosince 1918 se Island osamostatňuje, s Dánskem je spojen pouze personální unií.
17. června 1944 byl Island vyhlášen republikou a byla zrušena personální unie s Dánskem.
Islanďané jsou hrdí na své vikinské kořeny a mnoho z nich může vysledovat svůj původ až k prvním osadníkům, jejichž jména jsou zapsána v Knize osadníků (Landnámabók). A protože současná islandština vychází přímo ze staré norštiny, což byl jazyk Vikingů, mohou středověké vikinské ságy snadno číst i dnešní Islanďané.
Jména a příjmení
Na Islandu nemají klasická jména a příjmení, jako v jiných zemích. Nejdůležitější je křestní jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení jméno svého otce, s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn) Prezident Ólafur Ragnar Grímsson se tedy jmenuje Ólaf Ragnar Grímův syn.
Na Islandu se téměr vždy vyskytují dvě křestní jména. Vezměme si příklad: matka se jmenuje Anna Kristín Guðmunsdóttir a otec se jmenuje Kristján Atli Hilmarsson. Manželka po svatbě nepřebírá příjmení po manželovi tak jako u nás. Děti přebírají příjmení z prvního křestního jména otce. Čili, jejich dcera se bude jmenovat např. Ásta Björg Kristjánsdóttir a jejich syn Svavar Þór Kristjánsson. Samozřejmě se vyskytují i výjimky, kdy přechází příjmení z rodu na rod, stejně jako u nás, ale takových to je jen málo. Mají ho většinou lidé, jejichž předkové byli kdysi z bohatého rodu a snažili se tímto odlišit od „normálních“ lidí.
Hospodářství
Hospodářství je velmi silně závislé na rybolovu, které zajišťuje 75% vývozu této země a zaměstnává celých 12 % práce schopné populace. Rybolov se dočkal bouřlivého rozkvětu za posledních 50 let, kdy se z rodiného rybaření stal celý průmyslový komplex, který má na starosti rybolov, zpracování a vývoz ryb. Islandská vláda se ale v poslední době snaží snížit závislosti ekonomiky (70 % financí z vývozu je z rybolovu a polovina hrubého národního důchodu čerpá finance také z rybolovu) z několika důvodů. Jedním z nich je klesající cena rybích produktů ve světě, tak i snaha o zachování rybích populací pro další generace.
Čtvrtina populace pracuje v energetickém průmyslu. Island je jednou z předních zemí ve využívání geotermální energie. Jen asi 21 % země je možno využívat pro zemědělství jenom 1 % je vhodné pro pěstování pícnin a okopanin. Zbytek 20 % se dá využívat jen pro pastevectví skotu a ovcí.
| Rozloha | 135 125 km² (104. na světě) z toho 2,7 % vody |
| Počet obyvatel | 279 000 (168. na světě, 2000) |
| Hustota zalidnění | 2,82 / km² (. na světě) |
| Jazyk | Islandština |
| Státní zřízení | Republika |
| Hlavní město | Reykjavík |
| Měna | Islanská koruna (ISK) |
Titulní strana
Tančící dům
Mandala
Hospodářství je velmi silně závislé na rybolovu, které zajišťuje 75% vývozu této země a zaměstnává celých 12 % práce schopné populace. Rybolov se dočkal bouřlivého rozkvětu za posledních 50 let, kdy se z rodiného rybaření stal celý průmyslový komplex, který má na starosti rybolov, zpracování a vývoz ryb. Islandská vláda se ale v poslední době snaží snížit závislosti ekonomiky (70 % financí z vývozu je z rybolovu a polovina hrubého národního důchodu čerpá finance také z rybolovu) z několika důvodů. Jedním z nich je klesající cena rybích produktů ve světě, tak i snaha o zachování rybích populací pro další generace.