Politický systém

Ústava Páté republiky byla schválena 28. srpna 1958. Výrazně posílila autoritu výkonného výboru ve vztahu k Parlamentu.

Podle ústavy je francouzský prezident volen přímo na období pěti let (původně sedm let). Prezidentská rada zabezpečuje regulérní fungování moci lidu a kontinuitu státu. Prezident jmenuje předsedu vlády, předsedá kabinetu, velí ozbrojeným silám a uzavírá pakty.

Národní shromáždění (Assemblée Nationale) je hlavní část legislativy. Její členové jsou voleni přímo na 5tileté období a všechna křesla jsou volena v jediných volbách. Národní shromáždění má práva rozpustit vládu a tím tedy většinová volba Shromáždění určuje rozhodování vlády. Senátoři jsou vybíráni volební akademií na dobu šesti let a jedna polovina Senátu se mění každé tři roky (počínaje rokem 2007). Legislativa Senátu je omezená; Národní shromáždění má poslední slovo pokud se tyto dvě komory neshodují v nějakém bodě s výjimkou ústavních práv. Vláda má silný vliv na utváření programu Parlamentu.

Francie je zakládajícím členem Evropské Unie a to velikou měrou definuje francouzskou zahraniční politiku. 29. května 2005 Francie odmitnula v referendu ratifikování Evropské ústavy, když přibližně 55% obyvatel vyslovilo své „ne“. Tento výsledek změnil kriticky budoucí vývoj politiky Evropské Unie stejně tak jako schopnost Francie setrvat na pozici vedoucího státu Evropy. Francie je dále členem SPC (Sekretariát Pacifické komunity, Secretariat of the Pacific Community) a COI (Komise Indického oceánu, Indian Ocean Commission). Francie je také vedoucím členem Mezinárodní Organizace Frankofonie (La Francophonie, International Organisation of Francophonie), která sdružuje 51 francouzsky mluvících států.

Ve Francii sídlí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a UNESCO. Dále zde sídlí Mezinárodní úřad pro váhy a míry (soustava jednotek Si) a Interpol.