úvodní stránka projektu



úvod

Pohyb germánských kmenů v 5. století

Merovejci

Karlovci

Rozpad říše

Franská říše rozštěpena na dvě části

Verdunská smlouva

Dohoda uzavřená 10. 8. 843 mezi syny císaře Ludvíka I. Pobožného, která znamenala rozdělení franské říše na tři samostatná království a uznávala pouze nominálně císařskou svrchovanost. Ze Západofranské říše vznikla později Francie, z Východofranské říše Německo; jako samostatné se následně vyčlenily Itálie, Burgundsko a dočasně i Lotrinsko.

Odevzdání koruny a žezla Karlu Holému při jeho nástupu k vládě ve Švábsku, Alsasku, Raetii a Burgundsku r. 840 (miniatura, středověký rukopis)
Odevzdání koruny a žezla Karlu Holému při jeho nástupu k vládě ve Švábsku, Alsasku, Raetii a Burgundsku r. 840 (miniatura, středověký rukopis)

Merseenskou smlouvou (9.8.870)

Merseenskou smlouvou byla středofranská říše (zvaná Lotharingia, z toho Lotrinsko) rozdělena po smrti krále Lothara II. mezi západofranského krále Karla II. Holého, který dostal západní část, a východofranského krále Ludvíka Němce. Tak se franská říše definitivně rozdělila na dvě části.

Smlouva potvrzena roku 880 v Ribemontu.

Spolu s jednotou říše se rozplynula i nadvláda císaře nad jeho bratry (10. 8. 843). Obě říše se tím pádem v politické a kulturní oblasti vyvíjely samostatně a různým směrem.

Středofranská říše

Lothar II.

* 825, † 8. 8. 869, lotrinský král od roku 855; syn franského císaře Lothara I. Vedl válku proti papeži Hadriánovi II., který odmítl rozvést jeho manželství. Lotrinsko bylo po jeho smrti rozděleno Meersenskou smlouvou v roce 870 mezi Ludvíka II. Němce a Karla II. Holého.





Východofranská říše

Raně středověký feudalní stát, který vznikl v roce 843 po rozdělení franské říše na území dnešního Německa, Rakouska a severního Švýcarska; nejvýznamnějším střediskem bylo Řezno. Východofranská říše se začala formovat již před rokem 843; základem byl rodový úděl Ludvíka II. Němce (829 dostal Bavorsko), který si navíc vybojoval území Sasů, Alemanů, Durynků a východních Franků (schváleno Verdunskou smlouvou). Východofranská říše soupeřila se západofranskou říší; od ní získala do roku 880 celé tehdejší Lotrinsko (území dnešní severovýchodní Francie a Beneluxu). Osobou Karla III. Tlustého byla dočasně spojena 885 – 888 se západofranskou říší. Na východě několikrát bojovala s Velkou Moravou (Ludvík II. Němec, Arnulf Korutanský). Koncem 9. stol. její moc slábla v důsledku tlaku Normanů a Maďarů. Úpadek nastal za vlády Ludvíka IV. Dítě (907 porážka od Maďarů u Bratislavy). Na východofranskou říši navázala v 10. stol. římskoněmecká říše, jejímž základem se stala území Saska.

Ludvík II. Němec

* 805, † 28. 8. 876, východofranský král od roku 840; syn Ludvíka I. Pobožného. Od roku 817 panoval v Bavorsku, odbojem proti otci rozšířil svou vládu na celou německou oblast. Proti bratru Lotharovi I. se spojil s Karlem II. Holým (štrasburské přísahy v roce 842) a po vítězství v bitvě u Auxerre v roce 843 donutili Lothara I. k uzavření Verdunské smlouvy. Po vyřešení rodinných rozporů vedl expanzi proti Slovanům, v lednu 845 nechal pokřtít v Řezně česká knížata, v roce 846 dosadil na moravský stolec Rostislava; v roce 870 jej uvěznil. Po smrti lotrinského krále Lothara II. uzavřel v roce 870 s Karlem II. Holým Meersenskou smlouvu a rozdělili jeho země mezi východofranskou a západofranskou říši.

Karloman (II.)

* 829, † 880, východofranský král od 876 a italský od 877; syn Ludvíka II. Němce. Při dělení říše získal Bavorsko a východní pohraniční marky, neúspěšně bojoval s velkomoravskou říší, územní zisky v Itálii předal 879 bratru Karlovi III. Tlustému.

Ludvík III.

* 830, † 882, východofranský král od roku 876; syn Ludvíka II. Němce. Od roku 848 se účastnil otcových tažení proti Slovanům, při dělení říše získal Franky, Durynsko a Sasko, v letech 879 – 880 dědic panství svého bratra Karlomana s výjimkou území Arnulfa Korutanského.

Karel III. Tlustý

* 839, † 13. 1. 888, východofranský král od 876, italský od 879, západofranský od 885, císař římský v letech 881 – 887; nejmladší syn Ludvíka II. Němce. Při dělení říše získal Alemansko, postupně sjednotil většinu území císařství, neúspěšné boje s Araby a Normany jej v roce 887 donutily k abdikaci.

Arnulf Korutanský

* 850, † 8. 12. 899, východofranský král od roku 887, římský císař od 896; nemanželský syn krále Karlomana. Hájil integritu východofranské říše proti Normanům, válčil s Velkomoravskou říší, proti níž povolal Maďary. Ve válce s italskými vévody získal za pomoci papeže císařskou korunu.

Ludvík IV. Dítě

* 893, † 24. 9. 911, východofranský král od roku 900; syn Arnulfa Korutanského. Poručnickou vládu, v jejímž čele stál Hatto (891 – 913), arcibiskup mohučský, provázelo upevňování moci jednotlivých kmenových vévodů. V roce 907 bylo Ludvíkovo vojsko poraženo Maďary u Prešpurku a říše se rozpadla v pět samostatných vévodství. Zemřel bezdětný jako poslední člen východofranské větve Karlovců.

Konrád I.

† 23. 12. 918, vévoda franský od 906, král německý od 911; zvolen po smrti Ludvíka IV. Dítěte, jímž v Německu vymřeli Karlovci. Nedokázal zajistit vnitřní soudržnost říše, která se rozpadla na jednotlivá vévodství. Před smrtí doporučil za svého nástupce Jindřicha I. Ptáčníka.

Jindřich I. Ptáčník

* 876, † 2. 7. 936, vévoda saský od 912, král německý od roku 919, z rodu Luidolfovců(saská dynastie). Zvolen po smrti Konráda I., který ho určil za svého nástupce. V roce 924 uzavřel příměří s Maďary, 925 získal Lotrinsko, 929 zahájil expanzi proti Polabským Slovanům. Dánský král Gorm Starý a český kníže Václav mu odváděli tribut. Úspěchem byla i jednomyslná volba jeho syna Otty (I.) německým králem, který byl 2. 2. 962 korunován za císaře a vytvořil Svatou říši římskou.





Západofranská říše

Raně středověký feudální stát vzniklý v roce 843 rozdělením franské říše z její západní části; Verdunská smlouva určila území Karlu II. Holému, vnukovi Karla I. Velikého. K západofranské říši náležely Neustrie (dnešní severozápadní Francie), Bretaň, Flandry, Burgundsko, Septimánie, Aquitánie a Katalánie, 870 – 80 i část Lotrinska. Po nájezdech Normanů 911 bylo jejich knížatům postoupeno v léno území na západě říše, dnešní Normandie. Po vymření karlovské dynastie v roce 987 ovládli západofranskou řáši Kapetovci, kteří ji přetvořili ve středověký francouzský stát.

Ludvík II.

* 825, † 12. 8. 875, římský císař 850 – 855; nejstarší syn Lotara I., jeho náměstek v Itálii od roku 844, spolucísař od roku 850. Se střídavým štěstím vedl války s Araby v jižní Itálii. Zemřel bezdětný, jeho titul a území přešly na krále Karla II. Holého.

Karel II. Holý z dynastie Karlovců

* 13. 6. 823, † 6. 10. 877, západofranský císař; zakladatel říše, císař od 875; syn Ludvíka I. a Judity Welfské (asi 800 – 19. 4. 843). Původně vyloučen z dědictví (proto holý), neboť se narodil až poté, co jeho otec stanovil nástupnický řád, v roce 829 jej však porušil v Karlův prospěch. 829 získal Karel II. Holý s pomocí matky Austrasii a část Burgundska, 839 po dohodě s Lotharem I. ovládl Neustrii a další část Burgundska. Tím vytvořen základ západofranské říše (budoucí Francie). Rozdělení franské říše dovršeno verdunskou smlouvou v roce 843. Po smrti císaře Ludvíka II. 875 připojil k západofranské říši Provenci, ovládl Itálii a byl korunován císařem v Římě. Za jeho vlády dovršen proces feudalizace společnosti (vytváření dědičných lén a velkých rodových knížectví).

Robert Silný

* kolem 800, † září 866, hrabě z Anjou a Blois, markýz z Neustrie; první známý předek Kapetovců. 861 v zápase s Karlem II. Holým získal území mezi Loirou a Seinou, které se stalo základem rodové domény. Padl v boji proti Normanům.

Karel III. Simplex (Prostomyslný) z dynastie Karlovců

* 17. 9. 879, † 7. 10. 929, západofranský král od 893; syn Ludvíka II., vnuk Karla II. Holého. Za podpory části feudálů uzavřel smlouvu o rozdělení moci s Robertovci (Kapetovci) a získal nástupnictví po králi Odovi z rodu Robertovců († 942). V roce 911 udělil Rouen a okolí v léno Rollovi († 927) jako prvnímu normanskému vévodovi (počátky Normandie), 912 se jeho svrchovanosti podrobilo Lotrinsko. Od 922 usiloval o prosazení své moci proti velkým feudálům; dostal se však do zajetí, kde zemřel.


Rollo, Rolf, Robert I.

† 927, normanský vévoda od roku 911; vůdce normanských nájezdníků. Od 896 podnikal nájezdy do západofranské říše. Po porážce u Paříže v roce 910 a po neúspěšném obléhání Chartres uzavřel s Karlem III. Simplexem mírovou smlouvu 911; za slib vazalské věrnosti získal území dnešní Normandie.




Robertovci (Kapetovci)

Evropa kolem roku 1000
Evropa kolem roku 1000 (1-Aragón, 2-Barcelonské hrabství, 3-Kastílie, 4-Navarra, 5-Benátská republika, 6-církevní stát, 7-Capua, 8-Benevento, 9-Salerno, 10 a 11 území Kyjevské Rusi

Odo Eudes

* asi 860, † 898, hrabě pařížský, první západofranský král od roku 888; syn Roberta Silného z rodu Robertovců (později Kapetovců). Své nástupnictví byl donucen přenechat opět Karlovcům.

Robert I.

* asi 865, † 15. 6. 923, hrabě pařížský, francouzský král 922 – 923; syn Roberta Silného, bratr francouzského krále Oda. V roce 911 přispěl k porážce Normanů; částí šlechty byl zvolen za protikrále Karla III. Simplexe. Padl v boji proti němu.

Hugo Veliký (Moudrý)

* asi 900, † 16. 6. 956, francouzský (západofranský) šlechtic, hrabě Paříže a vévoda z Île-de-France od 923, z rodu Robertovců; otec Huga Kapeta. Zaujímal významné mocenské pozice v centrálních oblastech Francie, 936 dosadil krále Ludvíka IV. Vyženil Burgundsko, usiloval o Akvitánii a prakticky ovládl dvě třetiny říše. V roce 945 zajal krále Ludvíka IV. a propustil ho až za příslib Laonu. 954 dosadil na královský trůn Ludvíkova syna Lothara.

Hugo Kapet

* asi 940, † 24. 10. 996, francouzský (západofranský) král od 987, zakladatel dynastie Kapetovců; syn Huga Velikého. 956 – 987 vévoda Francie (Île-de-France). 978 hájil Paříž před císařem Otou II.; v bojích s vévodou lotrinským z dynastie Karlovců hledal oporu v církvi, zejména u arcibiskupa remešského Adalberona a jeho tajemníka Gerberta z Aurillacu (pozdější papež Silvestr II.). Zvolením Huga Kapeta skončila vláda dynastie Karlovců.