Franská říše rozštěpena na dvě části
Verdunská smlouva
Dohoda uzavřená 10. 8. 843 mezi syny císaře Ludvíka I. Pobožného, která znamenala rozdělení franské říše na tři samostatná království a uznávala pouze nominálně císařskou svrchovanost. Ze Západofranské říše vznikla později Francie, z Východofranské říše Německo; jako samostatné se následně vyčlenily Itálie, Burgundsko a dočasně i Lotrinsko. |
| Odevzdání koruny a žezla Karlu Holému při jeho nástupu k vládě ve Švábsku, Alsasku, Raetii a Burgundsku r. 840 (miniatura, středověký rukopis) |
Merseenskou smlouvou (9.8.870)
Merseenskou smlouvou byla středofranská říše (zvaná Lotharingia, z toho Lotrinsko) rozdělena po smrti krále Lothara II. mezi západofranského krále Karla II. Holého, který dostal západní část, a východofranského krále Ludvíka Němce. Tak se franská říše definitivně rozdělila na dvě části.
Smlouva potvrzena roku 880 v Ribemontu.
Spolu s jednotou říše se rozplynula i nadvláda císaře nad jeho bratry (10. 8. 843). Obě říše se tím pádem v politické a kulturní oblasti vyvíjely samostatně a různým směrem.
Středofranská říše
Lothar II.
* 825, † 8. 8. 869, lotrinský král od roku 855; syn franského císaře Lothara I. Vedl válku proti papeži Hadriánovi II., který odmítl rozvést jeho manželství. Lotrinsko bylo po jeho smrti rozděleno Meersenskou smlouvou v roce 870 mezi Ludvíka II. Němce a Karla II. Holého.Východofranská říše
Raně středověký feudalní stát, který vznikl v roce 843 po rozdělení franské říše na území dnešního Německa, Rakouska a severního Švýcarska; nejvýznamnějším střediskem bylo Řezno. Východofranská říše se začala formovat již před rokem 843; základem byl rodový úděl Ludvíka II. Němce (829 dostal Bavorsko), který si navíc vybojoval území Sasů, Alemanů, Durynků a východních Franků (schváleno Verdunskou smlouvou). Východofranská říše soupeřila se západofranskou říší; od ní získala do roku 880 celé tehdejší Lotrinsko (území dnešní severovýchodní Francie a Beneluxu). Osobou Karla III. Tlustého byla dočasně spojena 885 – 888 se západofranskou říší. Na východě několikrát bojovala s Velkou Moravou (Ludvík II. Němec, Arnulf Korutanský). Koncem 9. stol. její moc slábla v důsledku tlaku Normanů a Maďarů. Úpadek nastal za vlády Ludvíka IV. Dítě (907 porážka od Maďarů u Bratislavy). Na východofranskou říši navázala v 10. stol. římskoněmecká říše, jejímž základem se stala území Saska.
Ludvík II. Němec
* 805, † 28. 8. 876, východofranský král od roku 840; syn Ludvíka I. Pobožného. Od roku 817 panoval v Bavorsku, odbojem proti otci rozšířil svou vládu na celou německou oblast. Proti bratru Lotharovi I. se spojil s Karlem II. Holým (štrasburské přísahy v roce 842) a po vítězství v bitvě u Auxerre v roce 843 donutili Lothara I. k uzavření Verdunské smlouvy. Po vyřešení rodinných rozporů vedl expanzi proti Slovanům, v lednu 845 nechal pokřtít v Řezně česká knížata, v roce 846 dosadil na moravský stolec Rostislava; v roce 870 jej uvěznil. Po smrti lotrinského krále Lothara II. uzavřel v roce 870 s Karlem II. Holým Meersenskou smlouvu a rozdělili jeho země mezi východofranskou a západofranskou říši.Karloman (II.)
* 829, † 880, východofranský král od 876 a italský od 877; syn Ludvíka II. Němce. Při dělení říše získal Bavorsko a východní pohraniční marky, neúspěšně bojoval s velkomoravskou říší, územní zisky v Itálii předal 879 bratru Karlovi III. Tlustému.Ludvík III.
* 830, † 882, východofranský král od roku 876; syn Ludvíka II. Němce. Od roku 848 se účastnil otcových tažení proti Slovanům, při dělení říše získal Franky, Durynsko a Sasko, v letech 879 – 880 dědic panství svého bratra Karlomana s výjimkou území Arnulfa Korutanského.Karel III. Tlustý
* 839, † 13. 1. 888, východofranský král od 876, italský od 879, západofranský od 885, císař římský v letech 881 – 887; nejmladší syn Ludvíka II. Němce. Při dělení říše získal Alemansko, postupně sjednotil většinu území císařství, neúspěšné boje s Araby a Normany jej v roce 887 donutily k abdikaci.Arnulf Korutanský
* 850, † 8. 12. 899, východofranský král od roku 887, římský císař od 896; nemanželský syn krále Karlomana. Hájil integritu východofranské říše proti Normanům, válčil s Velkomoravskou říší, proti níž povolal Maďary. Ve válce s italskými vévody získal za pomoci papeže císařskou korunu.Ludvík IV. Dítě
* 893, † 24. 9. 911, východofranský král od roku 900; syn Arnulfa Korutanského. Poručnickou vládu, v jejímž čele stál Hatto (891 – 913), arcibiskup mohučský, provázelo upevňování moci jednotlivých kmenových vévodů. V roce 907 bylo Ludvíkovo vojsko poraženo Maďary u Prešpurku a říše se rozpadla v pět samostatných vévodství. Zemřel bezdětný jako poslední člen východofranské větve Karlovců.Konrád I.
† 23. 12. 918, vévoda franský od 906, král německý od 911; zvolen po smrti Ludvíka IV. Dítěte, jímž v Německu vymřeli Karlovci. Nedokázal zajistit vnitřní soudržnost říše, která se rozpadla na jednotlivá vévodství. Před smrtí doporučil za svého nástupce Jindřicha I. Ptáčníka.Jindřich I. Ptáčník
* 876, † 2. 7. 936, vévoda saský od 912, král německý od roku 919, z rodu Luidolfovců(saská dynastie). Zvolen po smrti Konráda I., který ho určil za svého nástupce. V roce 924 uzavřel příměří s Maďary, 925 získal Lotrinsko, 929 zahájil expanzi proti Polabským Slovanům. Dánský král Gorm Starý a český kníže Václav mu odváděli tribut. Úspěchem byla i jednomyslná volba jeho syna Otty (I.) německým králem, který byl 2. 2. 962 korunován za císaře a vytvořil Svatou říši římskou.Západofranská říše
Raně středověký feudální stát vzniklý v roce 843 rozdělením franské říše z její západní části; Verdunská smlouva určila území Karlu II. Holému, vnukovi Karla I. Velikého. K západofranské říši náležely Neustrie (dnešní severozápadní Francie), Bretaň, Flandry, Burgundsko, Septimánie, Aquitánie a Katalánie, 870 – 80 i část Lotrinska. Po nájezdech Normanů 911 bylo jejich knížatům postoupeno v léno území na západě říše, dnešní Normandie. Po vymření karlovské dynastie v roce 987 ovládli západofranskou řáši Kapetovci, kteří ji přetvořili ve středověký francouzský stát.Ludvík II.
* 825, † 12. 8. 875, římský císař 850 – 855; nejstarší syn Lotara I., jeho náměstek v Itálii od roku 844, spolucísař od roku 850. Se střídavým štěstím vedl války s Araby v jižní Itálii. Zemřel bezdětný, jeho titul a území přešly na krále Karla II. Holého.Karel II. Holý z dynastie Karlovců
* 13. 6. 823, † 6. 10. 877, západofranský císař; zakladatel říše, císař od 875; syn Ludvíka I. a Judity Welfské (asi 800 – 19. 4. 843). Původně vyloučen z dědictví (proto holý), neboť se narodil až poté, co jeho otec stanovil nástupnický řád, v roce 829 jej však porušil v Karlův prospěch. 829 získal Karel II. Holý s pomocí matky Austrasii a část Burgundska, 839 po dohodě s Lotharem I. ovládl Neustrii a další část Burgundska. Tím vytvořen základ západofranské říše (budoucí Francie). Rozdělení franské říše dovršeno verdunskou smlouvou v roce 843. Po smrti císaře Ludvíka II. 875 připojil k západofranské říši Provenci, ovládl Itálii a byl korunován císařem v Římě. Za jeho vlády dovršen proces feudalizace společnosti (vytváření dědičných lén a velkých rodových knížectví).Robert Silný
* kolem 800, † září 866, hrabě z Anjou a Blois, markýz z Neustrie; první známý předek Kapetovců. 861 v zápase s Karlem II. Holým získal území mezi Loirou a Seinou, které se stalo základem rodové domény. Padl v boji proti Normanům.Karel III. Simplex (Prostomyslný) z dynastie Karlovců
* 17. 9. 879, † 7. 10. 929, západofranský král od 893; syn Ludvíka II., vnuk Karla II. Holého. Za podpory části feudálů uzavřel smlouvu o rozdělení moci s Robertovci (Kapetovci) a získal nástupnictví po králi Odovi z rodu Robertovců († 942). V roce 911 udělil Rouen a okolí v léno Rollovi († 927) jako prvnímu normanskému vévodovi (počátky Normandie), 912 se jeho svrchovanosti podrobilo Lotrinsko. Od 922 usiloval o prosazení své moci proti velkým feudálům; dostal se však do zajetí, kde zemřel.Rollo, Rolf, Robert I.
† 927, normanský vévoda od roku 911; vůdce normanských nájezdníků. Od 896 podnikal nájezdy do západofranské říše. Po porážce u Paříže v roce 910 a po neúspěšném obléhání Chartres uzavřel s Karlem III. Simplexem mírovou smlouvu 911; za slib vazalské věrnosti získal území dnešní Normandie.Robertovci (Kapetovci)
 |
| Evropa kolem roku 1000 (1-Aragón, 2-Barcelonské hrabství, 3-Kastílie, 4-Navarra, 5-Benátská republika, 6-církevní stát, 7-Capua, 8-Benevento, 9-Salerno, 10 a 11 území Kyjevské Rusi |